Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Studium tepelných vlastností materiálů
Štefková, Pavla ; Pavlík, Zbyšek (oponent) ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá studiem tepelných vlastností látek. Chování homogenních látek je při různých teplotách dobře teoreticky popsáno a experimentálně ověřeno. Na chování a vlastnosti heterogenních látek má vliv celkové působení všech složek směsi a další vlivy související s utvářením materiálu. Ke studiu tepelných vlastností lze dobře využít tranzientních metod měření, které podávávají obraz o celkovém vlivu všech složek směsi na studovaný heterogenní materiál a mimo jiné umožňují určit termofyzikální vlastnosti celého makroskopického systému ve sledovaném rozsahu teplot. V práci je pro experimentální činnost použita pulzní a skoková tranzientní metoda měření, pomocí níž lze měřit vlastnosti pevných látek, tenkých fólií i kapalin. Jedná se o kontaktní metodu měření a její princip je založen na generování malého množství tepla uvnitř studovaného vzorku a měření teplotní odezvy. Teoretická část práce je zaměřena na vytvoření metody stanovení termofyzikálních parametrů. Základem je diferenciální rovnice pro vedení tepla. Jejím řešením je teplotní funkce. Matematicky jsou popsány tři metody vyhodnocení, které vychází z obecných vztahů, navržených pro studium fyzikálních vlastností fraktálních struktur (metoda „maxima funkce“, „diferenciální metoda“ a „víceparametrická nelineární regresní metoda“).
Studium tepelných vlastností vybraných koloidních látek
Křivánková, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na studium tepelných vlastností koloidních systémů, především vlastnosti emulzí (voda, olej), které mohou být využity v kosmetickém průmyslu jako základní složka různých pleťových mlék a krémů a v potravinářském průmyslu. V úvodu práce jsou nejprve definovány termofyzikální procesy (vedení, proudění a záření) a metody měření teploty (stacionární, tranzientní). Dále jsou definovány termofyzikální parametry (tepelná a teplotní vodivost, tepelná kapacita), které budou stanovovány pomocí transientních metod. Naměřená data byla sbírána a analyzována pomocí programu EMA (Electrical Measurement Analyser) a programu HarFA (Harmonic and Fractal Image Analyser). Získané výsledky budou využity pro stanovení optimálních podmínek při výrobě kosmetických přípravků a potravinových doplňků.
Termofyzikální parametry exotermických materiálů pro obklady nálitků a jejich návaznost na simulační programy
Zajíček, Roman ; Kuzma, Zbyněk (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Práce se zabývá použitím exotermických obkladů nálitků. V první kapitole je stručně popsáno jaké vady se mohou vyskytnout při tuhnutí. Dále jsou v práci uvedeny metody odstranění těchto vad, přičemž je podrobně popsána metoda použití nálitků s důrazem na exotermické obklady nálitků a termofyzikální parametry tyto obklady charakterizující. Dále práce popisuje vliv těchto parametrů na přesnost počítačových simulací. V závěrečné části práce je provedeno měření doby tuhnutí reálného odlitku, které je i odsimulováno v programu Quikcast.
Studium tepelných vlastností materiálů akumulujících teplo na bázi fázové přeměny
Křivánková, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem tepelných vlastností materiálů akumulující teplo na bázi fázové přeměny. Cílem této práce bylo proměřit tepelné vlastnosti materiálů využívající k akumulaci tepla fázovou přeměnu, a to především komerčního materiálu od firmy Phase Change Material Products Ltd pod názvem PlusICE A118. Takové materiály se označují jako PCM (z angl. Phase Change Material) a využívají se například jako tepelné akumulátory (izolanty) ve stavebnictví. Nejprve byly popsány fázové přeměny látek obecně, poté byla definována akumulace tepelné energie. Dále byly popsány metody určování teploty (termická analýza, stacionární a transietní metody). V neposlední řadě byly definovány termofyzikální veličiny (tepelná kapacita, tepelná vodivost, teplotní vodivost), které byly stanovovány transientní skokovou metodou.
Vliv exotermických obkladů na tuhnutí slitin hliníku
Zajíček, Roman ; Krutiš, Vladimír (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem exotermických obkladů nálitků na tuhnutí hliníkových slitin. Práce je rozdělena do tří částí. První teoretická část popisuje odlišnosti slévárenských slitin hliníku oproti slévárenským slitinám jiného základního kovu, zejména slitin železa. Dále popisuje metodiku navrhování velikosti nálitků, složení exotermických směsí a nakonec dává přehled o simulačních programech na trhu, jejich uplatnění ve slévárenské praxi a stručně vysvětluje definici materiálů v simulačním programu ProCAST. Druhá část práce popisuje experimentální měření doby tuhnutí hliníkové slitiny AlSi7Mg0,3 v pískové formě s nálitkem opatřeným exotermickým obkladem. Závěrečná část popisuje simulaci tohoto experimentálního měření. Dále se pomocí simulací snaží najít obecné principy, které mají vliv na posuv modulu nálitku opatřeného exotermickým obkladem.
Studium tepelných vlastností materiálů akumulujících teplo na bázi fázové přeměny
Křivánková, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem tepelných vlastností materiálů akumulující teplo na bázi fázové přeměny. Cílem této práce bylo proměřit tepelné vlastnosti materiálů využívající k akumulaci tepla fázovou přeměnu, a to především komerčního materiálu od firmy Phase Change Material Products Ltd pod názvem PlusICE A118. Takové materiály se označují jako PCM (z angl. Phase Change Material) a využívají se například jako tepelné akumulátory (izolanty) ve stavebnictví. Nejprve byly popsány fázové přeměny látek obecně, poté byla definována akumulace tepelné energie. Dále byly popsány metody určování teploty (termická analýza, stacionární a transietní metody). V neposlední řadě byly definovány termofyzikální veličiny (tepelná kapacita, tepelná vodivost, teplotní vodivost), které byly stanovovány transientní skokovou metodou.
Vliv exotermických obkladů na tuhnutí slitin hliníku
Zajíček, Roman ; Krutiš, Vladimír (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem exotermických obkladů nálitků na tuhnutí hliníkových slitin. Práce je rozdělena do tří částí. První teoretická část popisuje odlišnosti slévárenských slitin hliníku oproti slévárenským slitinám jiného základního kovu, zejména slitin železa. Dále popisuje metodiku navrhování velikosti nálitků, složení exotermických směsí a nakonec dává přehled o simulačních programech na trhu, jejich uplatnění ve slévárenské praxi a stručně vysvětluje definici materiálů v simulačním programu ProCAST. Druhá část práce popisuje experimentální měření doby tuhnutí hliníkové slitiny AlSi7Mg0,3 v pískové formě s nálitkem opatřeným exotermickým obkladem. Závěrečná část popisuje simulaci tohoto experimentálního měření. Dále se pomocí simulací snaží najít obecné principy, které mají vliv na posuv modulu nálitku opatřeného exotermickým obkladem.
Studium tepelných vlastností materiálů
Štefková, Pavla ; Pavlík, Zbyšek (oponent) ; Matiašovský, Peter (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá studiem tepelných vlastností látek. Chování homogenních látek je při různých teplotách dobře teoreticky popsáno a experimentálně ověřeno. Na chování a vlastnosti heterogenních látek má vliv celkové působení všech složek směsi a další vlivy související s utvářením materiálu. Ke studiu tepelných vlastností lze dobře využít tranzientních metod měření, které podávávají obraz o celkovém vlivu všech složek směsi na studovaný heterogenní materiál a mimo jiné umožňují určit termofyzikální vlastnosti celého makroskopického systému ve sledovaném rozsahu teplot. V práci je pro experimentální činnost použita pulzní a skoková tranzientní metoda měření, pomocí níž lze měřit vlastnosti pevných látek, tenkých fólií i kapalin. Jedná se o kontaktní metodu měření a její princip je založen na generování malého množství tepla uvnitř studovaného vzorku a měření teplotní odezvy. Teoretická část práce je zaměřena na vytvoření metody stanovení termofyzikálních parametrů. Základem je diferenciální rovnice pro vedení tepla. Jejím řešením je teplotní funkce. Matematicky jsou popsány tři metody vyhodnocení, které vychází z obecných vztahů, navržených pro studium fyzikálních vlastností fraktálních struktur (metoda „maxima funkce“, „diferenciální metoda“ a „víceparametrická nelineární regresní metoda“).
Studium tepelných vlastností vybraných koloidních látek
Křivánková, Kateřina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Zmeškal, Oldřich (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na studium tepelných vlastností koloidních systémů, především vlastnosti emulzí (voda, olej), které mohou být využity v kosmetickém průmyslu jako základní složka různých pleťových mlék a krémů a v potravinářském průmyslu. V úvodu práce jsou nejprve definovány termofyzikální procesy (vedení, proudění a záření) a metody měření teploty (stacionární, tranzientní). Dále jsou definovány termofyzikální parametry (tepelná a teplotní vodivost, tepelná kapacita), které budou stanovovány pomocí transientních metod. Naměřená data byla sbírána a analyzována pomocí programu EMA (Electrical Measurement Analyser) a programu HarFA (Harmonic and Fractal Image Analyser). Získané výsledky budou využity pro stanovení optimálních podmínek při výrobě kosmetických přípravků a potravinových doplňků.
Termofyzikální parametry exotermických materiálů pro obklady nálitků a jejich návaznost na simulační programy
Zajíček, Roman ; Kuzma, Zbyněk (oponent) ; Roučka, Jaromír (vedoucí práce)
Práce se zabývá použitím exotermických obkladů nálitků. V první kapitole je stručně popsáno jaké vady se mohou vyskytnout při tuhnutí. Dále jsou v práci uvedeny metody odstranění těchto vad, přičemž je podrobně popsána metoda použití nálitků s důrazem na exotermické obklady nálitků a termofyzikální parametry tyto obklady charakterizující. Dále práce popisuje vliv těchto parametrů na přesnost počítačových simulací. V závěrečné části práce je provedeno měření doby tuhnutí reálného odlitku, které je i odsimulováno v programu Quikcast.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.